Vajíčka a jejich inkubace
 

    V tomto článku bych Vás rád seznámil s vajíčky, způsoby jejich kladení, možnostmi inkubace, jaké zásady při inkubaci vajíček dodržovat a podobně.



    Existují 4 druhy kladení vajíček:

      1. Vajíčka jsou samičkou vymršťována do okolí pomocí pohybu zadečku, například druhy - Extatosoma tiaratum tiaratum, Tirachoidea biceps, Lopaphus caesius a další.

 

      2. Vajíčka jsou samičkou uvolňována a samovolně padají na zem či je samička na zem pokládá například - Rhaphiderus spinigerus, Rhaphiderus scabrosus, Epidares nolimentangere, Pylaemenes guangxiensis a další.

 

      3. Vajíčka jsou samičkou kladena do substrátu díky kladélku, které samičce umožňuje klást vajíčka do určité hloubky podle druhu, například - Eurycantha calcarata, Heteropteryx dilatata, Aretaon asperrimus, Sungaya inexpectata a další.

 

      4. Vajíčka jsou samičkou lepena nebo zapichována na stonky či listy živné rostliny, do štěrbin, na ostatní strašilky, stěny insektária atd. například - Sceptrophasma hispidula, Clonaria conformans, Asceles sp. Salok a další.

 


Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1 Plant 1

Výroba líhně a ukládání vajíček
 

 

      Existuje mnoho způsobů jak vajíčka inkubovat. Každý z nás chovatelů má jiné časové a prostorové možnosti. Do jisté míry si chovatel může líhně přizpůsobit svým možnostem.Jsou určité zásady, které by měl chovatel dodržet, aby se dočkal úspěchu v podobě vylíhlých nymf strašilek.

 

Základními věcmi pro připravení líhně jsou: průhledné plastové krabičky s víčkem různých velikosti
a tvarů, malé ostré nůžky, substrát či tenký kousek molitanu nebo savé utěrky na nadobí, také se dá využít aranžovací hmota na živé rostliny.

 

      Existuje mnoho substrátů, na kterých vajíčka můžeme inkubovat. Jsou to například písek říční či křemičitý, rašelina, vermikulit, piliny smichané s pískem, výsevní substrát pro rostliny, aranžovací hmota pro živé rostliny a jejich kombinace. Na začátku je dobré si zvolit substrát, který použijeme. Záleží to na druhu vajíček, jaká chceme inkubovat. Potom je dobré například písek spařit v horké vodě nebo povařit, aby se zbavil nečistot a všech škodlivých a nežádoucích mikroorganismů bakterii, plísní, bezobratlých atd.. Obecně platí, že je dobré substrát dobře provlhčit a promíchat hned na začátku, dát požadovanou vrstvu do krabičky cca 2cm až 5cm i více ( výška vrstvy substrátu záleží na velikosti
a výšce krabičky). Potom jenom dovlhčovat na optimální vlhkost. Čím větší vrstvu dáme, tím pomaleji bude vysychat a naopak. Důležité také je, kolik a jak velké dírky uděláme do víčka. Ty nám ovlivní celkový výpar z krabičky a hlavně nesmí být moc velké, aby nám narozené nymfy dírkou neprolezly
a také když uděláme malé dírky a v malém počtu, může dojít ke vzniku plísní a hub. Vše je dobré přizpůsobit danému druhu, co se týká vlhkosti substrátu a také dostatku prostoru nad vajíčky. Většina druhů strašilek žije ve vlhkých tropických oblastech, a proto jejich vajíčka potřebuji k vývoji vyšší vlhkost a naopak druhy, které pochází z oblasti stepí a lesostepí, potřebují nižší vlhkost a velká vlhkost by jim uškodila. Obecně vajíčkům jakých koliv druhů škodí tzv. střídání vlhkých a suchých dnů. Tímto může dojít ke zničení vajíčka a jeho obsah zgumovatí a zárodek se nevyvine. Přílišná vlhkost může také zapříčinit vznik plísní, hub, bakterií, množení chvostoskoků, roztočů a tak dále. I když chvostoskoci jsou vítanými pomocníky s bojem proti plísním a houbám, kterými se živí. Danou vlhkost je potřeba zajistit po celou dobu vývoje vajíčka. A to hlavně v jeho poslední fázi před líhnutím a při líhnutí, kdy vyschnutí může zapříčinit velké problémy při líhnutí, až zničit vajíčka. Nad podkladem (substrátem) musí být dostatek místa, aby se nymfa mohla bez problému vylíhnout, vypnout do plné velikosti a doschnout. Při nedostatku místa by mohlo dojít k její deformaci, či by se z vajíčka ani nedostala.

 

      Jsou dva typy líhní. Jeden je pro strašilky kladoucí vajíčka volně nebo je lepí a druhý typ je pro strašilky, které kladou vajíčka do substrátu.V prvním typu líhně umísťujeme vajíčka na povrch vlhkého substrátu nebo vajíčka leží na tenkém molitanu nebo proužku savé kuchyňské utěrky nad substrátem. Já osobně umísťuji vajíčka přímo na substrát bez jejich oddělení molitanem či utěrkou. Náchylnější na plísně či houby budou vajíčka na nezpařeném substrátu než například na již zmíněném spařeném
a propraném písku.

 

      Druhým typem líhně, je líheň pro druhy strašilek, které kladou vajíčka do substrátu. U těchto druhů používáme jako podklad nejčastěji rašelinu, lignocel či substrát pro pokojové rostliny a jiné měkké substráty. Vrstva substrátu postači kolem 5-10cm a bude lépe držet vlkost. Vajíčka před umístěním do líhně opláchneme vodou, zbavíme všech nečistot a necháme oschnout. Potom je jedno po druhém můžeme zapichovat či zasunovat pomocí pinzety do připravených důlků jen těsně pod povrch. Důležité je, aby vajíčko bylo zapíchnuté víčkem směrem nahoru a celé ponořené v substrátu. Až tímto způsobem zaplníme celou krabičku, můžeme vajíčka zasypat tenkou vrstvou stejného substrátu. Tím se stanou více odolná proti napadení škůdci a lépe se udrží vlhkost. Další možností je vajíčka umístit na povrch substrátu, ale vzhledem k těmto druhům je to nepřirozené, ale možné. Vajíčka jsou potom sice nachylnější k napadení např. plísní, ale líhnou se také. Jen je potřeba udržovat vyšší vlhkost. Líhnivost takto umístěných vajíček je nižší než vajíček zasunutých do substrátu. Takže se určitě vyplatí si s tím dát více práce a ve výsledku za to budeme při dobré péči odměněni.

 

 


Vybírání vajíček a jejich uložení
 

      Druhy, které vajíčka přilepují mají kratší inkubační dobu asi kolem 1-4 měsíců. Vajíček kladou méně, ale s vyšším procentem líhnutí. Vajíčka můžeme ponechat v insektáriu, ale pro lepší přehled
a kontrolu, je dobré je opatrně ze staré potravy či stěn insektária sejmout. Můžeme si pomoci navlhčením nebo je opatrně můžeme sundat prsty. Nikdy nepoužívejte tvrdou pinzetu! Vždy je lepší použít měkkou entomologickou pinzetu nebo jen prsty, abychom vajíčka nepoškodili.

 

      Vajíčka, která jsou kladena do substrátu jsou více náchylná ke kolísání vlhkosti a na manipulaci
v pozdních etapách vývoje. Do insektária je výhodnější dát kladiště (miska s alespoň 5cm vrstvou substrátu) dobré je použít substrát provlhčený a hlavně takový, který časem neztvrdne. Osvědčila se rašelina či substrát pro pokojové rostliny. Vajíčka z kladiště vybíráme cca jednou za 14dní až měsíc. Je dobré substrát přesát, vybrat vajíčka, trus a zbytky potravy vyhodit. Substrát vrátit zpět do krabičky
a strašilky mohou zase pokračovat v kladení. Vybraná vajíčka potom umístíme do líhně. Můžeme je umístit na povrch substrátu a udržovat větší vlhkost a nebo je můžeme uměle do substrátu zapíchat víčkem směrem vzhůru a zasypat tenkou vrstvou substrátu. Vše udržujeme přiměřeně vlhké.

 

      Vajíčka, která jsou volně spouštěna na zem či vystřelována inkubujeme na povrchu substrátu. Vybíráme je při každé výměně potravy cca 1-2x za týden. Je dobré obsah insekrátia ( vajíčka a trus) vysypat do plastové krabičky nebo na noviny a vajíčka opatrně vybereme měkkou pinzetou. Čím do větší plochy vajíčka a trus rozprostřeme, tak lépe vybereme a rozpoznáme vajíčka.


Líhnutí nymf
 

      Když všechno proběhne tak jak má a během vývoje vajíčka se nestane nic, co by ho nějakým způsobem poškodilo, můžeme se těšit na narození malých nymf. Nymfy různých druhů se líhnou po různě dlouhé době. Většinou po 2-6 měsících. Ve vyjímečných případech 1 rok i déle (Heteropteryx dilatata, některé druhy rodu Haaniella...). Pro všechny nymfy strašilek je velmi důležité, aby se po vylíhnutí mohly napít. Potom teprve začnou příjímat potravu. Další z velmi důležitých faktorů je dostatek místa v krabičce(líhni) nad substrátem. Nymfa, která se vylíhne z vajíčka, potřebuje dostatek místa
a klidu k tomu, aby se mohla bez problému vypnout a doschnout do požadované velikosti. Jelikož nymfa vylíhnutá z vajíčka ještě není v takové velikosti, v jaké bude např. 30-60 minut po vylíhnutí. Po vylíhnutí dochází k prodloužení tělíčka a jeho schnutí a také k narovnání a doschnutí končetin. Když vše po vylíhnutí proběhne dobře, je nymfa připravena na přemístění do malé nádoby či insektária. Nikdy nepřemísťujte čerstvě narozenou nymfu! Vždy až několik hodin po vylíhnutí. Nebo klidně až druhý den. Další možností je, že jakmile se začnou nymfy líhnout, tak líheň otevřete a dáte přimo do insektária. Je potřeba dávat pozor na vlhkost a pravidelně dovlhčovat vajíčka, vzhledem k tomu, že otevřená líheň bude rychleji vysychat. Ale potom si nemusíte lámat hlavu s nedostatkem prostoru pro dokonalé vypnutí nymf. Špatně vylíhnutá či nedopnutá nymfa ať z důsledku rušení jinou nymfou nebo díky nedostatku prostoru, může zemřít v krátké době nebo chvíli bude přijímat potravu, ale zemře před nebo při prvním svleku. Takže správné vypnutí a doschnutí nymfy je jedna z nejdůležitějších věcí pro jejich úspěšné zažrání a duboucí přežití.


 

Zpracoval: Jan Rybka